Přenocování. Nalezení ochrany. Pití. Jídlo. Zážitky. Nalezení přátel. Plánování dalšího dne. Zhodnocení proběhlého dne. Alpské chaty umožňují mnoho, a jsou tu pro všechny, kteří rádi chodí do hor. Ať už se jedná o turisty, horolezce, lezce, jezdce na horských kolech nebo skialpinisty – pro horské sportovce všeho druhu jsou alpské chaty samozřejmou a nepostradatelnou součástí alpské infrastruktury.

Téměř 600 chat vlastní společně Alpenverein Südtirol, Österreichische Alpenverein a Deutsche Alpenverein. Mnohé jsou velké a nabízejí jednotný komfort, jiné jsou malé a jednoduché. Některé jsou na málo obtížných cestách a dojde se k nim za krátkou dobu, k jiným se dojde pouze přes ledovec nebo v obtížném terénu po několikahodinové túře. Proto má každá chata svůj zvláštní charakter, svoji zvláštní polohu, svoje zvláštní hosty. Společné mají chaty toto: Je o ně pečováno a jsou udržovány bezplatně. Horskými sportovci pro horské sportovce. Jak to ale funguje? Kdo přejímá na chatě Alpenvereinu které úkoly? Kam plynou peníze hostů? A co za ně můžete očekávat? Je to tak samozřejmé, že chaty Alpenvereinu existují a jsou tu pro nás. Ale je málo známé, co se vše za tím skrývá. Za gastronomií, za zajištěním energie, za pořádkem v chatách a za mnoha jinými věcmi, které jak se zdá běží sami od sebe.

V dalších odstavcích je několik odpovědí na tyto otázky. Překvapující a napínavé odpovědi. Praktické odpovědi, které vám učiní pobyt v chatě Alpenvereinů příjemnějším. Ale také několik odpovědí, které vám objasní, že chaty Alpenvereinů nejsou srovnatelné s hotely v údolí. A přesně tak je to také správné.

Platit, prosím!

Kolik peněz zůstane u správce? Kolik stojí doprava zboží na chatu? Kde stojí nejmenší chata, kde ta nejvýše položená? My jsme pro vás shromáždili nejzajímavější údaje na téma chaty Alpenvereinů.

Náklady

Správce chaty Alpenvereinu smí podle tarifního řádu členů požadovat za jídlo horolezce nejvýše 8 Euro. Z toho musí odevzdat sekci 96 centů. To odpovídá 12 procentům; tento podíl na obratu s nápoji a jídlem dělá většinou nájemné. Zbytek zůstane správci, který ale také ještě musí zaplatit své zaměstnance, potraviny a jejich dopravu.

Místo na lůžku s matrací pro jednu noc smí podle tarifního řádu stát 12 Euro. Nečlen zaplatí přirážku minimálně 10 Euro. 100% z toho předá správce dál sekci, která z této částky a z nájmu platí údržbu chaty a stavební úpravy. Hospodáři (Pachter) převádí ale sekce 2 Eura na hosta jako paušál za úklid. 4 až8 Euro ročního příspěvku každého člena jde do příjmu chat Alpenvereinů. Neboť jen 10% chat se samofinancuje – zbytku musí finančně pomáhat Alpenverein.

Až 5 Euro může stát poskytnutí litru pitné vody, když chata nemá vlastní zdroj vody. Za litr vody na čaj požadují ale správci nejvýše 3 Eura.

Rekordy

Okolo 33 600 lůžek čeká v chatách Alpenvereinu na unavené poutníky. Více než1,2 milionu přenocování registruje Alpenverein každý rok na svých chatách, a to se stoupající tendencí. V Rakousku není rozhodně největším poskytovatelem ubytování některý z hotelových řetězců. Je jím Alpenverein.

9 míst pro spaní má chata Rojacherhütte v pohoří Hohe Tauern. Je nejmenší chatou spravovanou Alpenvereinem. Naproti tomu má Rappenseehütte v pohoří Allgäuer Alpen 304 lůžek – což je rekord!

V 3277 metrech trůní chata Brandenburger Haus v Ötztaler Alpen – a tak je nejvýše položenou chatou Alpevereinu. Hohensteinhütte ve Weserberglandu leží o více než 3,1 kilometru hlouběji: S nadmořskou výškou 101 metrů je nejníže položenou chatou Alpenvereinu.

V roce 1997 byla chata Berliner Hütte v Zillertalerských Alpách, jako první z chat Alpenvereinu, prohlášena za chráněnou kulturní památku. Nejstarší chata ale stojí v Kitzbühler Alpen. Jedná se o chatu Bochumer Hütte, která byla postavena v roce 1832. Nejnovější stojí v údolí Zillertal. V roce 2007 byla Olpererhütte nahrazena novou chatou.

Transport

30 Euro stojí minuta letu helikoptéry. Maximálně 700 kilogramů zboží může být dopraveno na chatu jedním letem, vše je potřebné každé tři až čtyři týdny. 5 až15 tun potravin je potřeba na chatu za sezónu. K tomu je třeba připočíst ještě1 až 5 tun topiva. Podle dosažitelnosti chaty stojí samotný transport zboží správce ročně mezi 8.000 a 14.000 Euro.

Životní prostředí a technika

0 procent odpadu má zůstat v horách, vše se transportuje do údolí – dokonce, i když je pro to potřebná helikoptéra. Proto u chat nejsou turistům k dispozici žádné popelnice.

Mnohem komplikovanější je ale v horách provoz čističek. Čištění odpadní vody po jednom použití toalety na chatě může stát v citlivých zónách až 5 Euro.

Už v roce 1982 byla instalována na chatách Alpenvereinů první fotovoltaická zařízení. 93 miliónů Euro daly v posledních deseti letech Deutsche a Österreichische Alpenvereiny do nové, ekologické techniky na svých chatách. Solární technika kombinovaná s kogenerační jednotkou může snížit CO2– emise chaty o více než 60 procent – a produkci sazí dokonce o 99%. Protože kogenerační jednotka využívá při výrobě proudu odpadní teplo k ohřevu vody, je její účinnost téměř 90 procent – tradiční tepelné elektrárny na uhlí dosahují okolo 35 procent.

Typy chat

381 z 588 chat Alpenvereinu jsou obhospodařovány. Alpenverein rozlišuje3 různé typy chat. Chaty kategotrie I jsou alpinistické podpůrné body, většinou jsou vzdáleny nejméně jednu hodinu pěší chůze od příští silnice nebo lanovky. Do kategorie II spadají chaty, které leží v hodně navštěvovaných oblastech. Jsou celoročně otevřeny a hodí se i pro delší prázdninové pobyty. Kategorií III se označuji domy, ke kterým se dá dostat autem nebo lanovkou,a které spíše navštěvují jednodenní výletníci než hosté, kteří by v nich přespali. Alpenverein vlastní také bivakovací „buňky“ – malé montované chatky, které jsou vybaveny tím nejnutnějším. Dveře těchto záchranných bodů jsou stále otevřeny.

V 87 samoobsluž­ných chatách jste s trochou štěstí sami. Musíte si sami přinést jídlo, sami si musíte zatopit. Klíč se musí vyzvednout u dané sekce. 65 chat se označuje jako „bewartet“ (udržované). Zde neplacený člověk prodává o víkendech a v době prázdnin nápoje, a někdy také malá jídla.

Nálady přírody

Poloha chat je často exponovaná. Mnohdy zničí síly přírody to, co neplacení dobrovolníci namáhavě vybudovali.

Padající kameny, laviny, sesuvy půdy – přírodní síly, kterých se horolezci obávají, jsou mnohdy nebezpečím i pro chaty. Tutzinger Hütte na stěně Benediktenwand stála v roce 2009 v cestě dvěma lavinám. Sněhová masa vyrazila dveře a okna, zasypala hostinskou místnost a výčep. Vedlejší pastvina byla kompletně zničena. Bylo to obzvláště hořké: Jen osm let před tím byla chata znovu otevřena, poté co starý dům byl stržen a na témže místě byl postaven nízkoenergetický dům za 1,1 milionu EUR.

V roce 2012 strhla sebou masa kamenů a hlíny VW-mikrobus správce Gearer Hütte do Zillertalského údolí. Samotná chata byla odříznuta od zásobování, protože byla také poškozena lanovka pro dopravu materiálu. K těžkostem, s kterými správci a údržbáři musejí bojovat přibudou ještě někdy nějaké – nepředvídatelné a často divoké.

Ocenění kvality

Alpenverein uděluje vybraným chatám tři různé známky oceňující jejich přístup k ochraně přírody, k přístupu k dětem a rodinám s dětmi, a v neposlední řadě i k nabídce regionálních roduktů. I tato ocenění vám mohou zjednodušit výběr chaty na kterou se budete chtít vydat.

Medaile za kvalitní ochranu přírody

Přísné ekologické předpisy platí pro všechny chaty Alpwenvereinu. Ty vzorové jsou oceněny medailemi za ochranu přírody. V současné době je jich více než 80 – v přírodě, s přírodou a pro přírodu.

S dětmi na chaty

Běžet až k horizontu, objevit přírodu: společná túra k chatě bude nejenom pro děti, ale také pro dospělé nezapomenutelnou dobou. Aby bylo plánování lehčí, vybral Alpenverein 97 obzvláště vhodných chat, ke kterým není přístup příliš dlouhý, je tam něco na hraní a rodina může spát v jednom prostoru.

foto:Alpenverein

Tak chutnají hory

Pochutnávat si s výhledem: Správci, kteří se zúčastní iniciativy “tak chutnají hory“, sázejí na regionální produkty a tradiční recepty. Potraviny, které jsou v současnosti zpracovávány v kuchyních přibližně 100 zúčastněných chat, se mění podle sezóny – a kromě chuťového požitku přinášejí i pocit dobrého svědomí.

© Thilo Brunner