Delta Dunaje: poslední ráj v Evropě

27.08.2017 07:33

 

 
  •  
  •  
  •  
 
 

Večer na pláži v Sulině | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Čísla jsou to impozantní. Deltovité ústí Dunaje do Černého moře zaujímá spolu s přilehlými lagunami plochu přes pět tisíc kilometrů čtverečních a Dunaj zde odevzdává do moře každou sekundu v průměru asi 6 500 m³ vody.

Převedeno na české poměry, rozloha dunajské delty se zhruba rovná velikosti Moravskoslezského kraje a průtok je v porovnání s Vltavou v Praze více než čtyřicetinásobný.

Fotogalerie

Jde o druhou největší říční deltu Evropy (tu úplně největší vytváří řeka Volha před ústím do Kaspického moře) a území bylo pro své přírodovědné kvality, zejména unikátní biodiverzitu, zapsané na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.

Kudy do delty?

Dunajská delta má téměř ideální tvar rovnoramenného trojúhelníku (od toho ostatně výraz „delta“ pochází, tedy od velkého řeckého písmene Δ), jehož jednu stranu tvoří černomořské pobřeží.

Nedaleko města Tulcea se veletok rozděluje do tří ramen. Největší, severní rameno zvané Kilijské tvoří rumunsko-ukrajinskou hranici, prostřední je nejkratší a nazývá se Sulinské, jižní rameno pak nese název Svatojiřské.

To, co deltu Dunaje činí v evropském kontextu také výjimečnou, je fakt, že do většiny území se nedostanete jinak než lodí. Některé lokality v deltě sice navzájem spojují prašné cesty a Kilijské rameno dokonce po rumunském břehu lemuje v délce několika desítek kilometrů asfaltová silnice, vodní doprava ale zůstává i tak základem.

Tulcea, nábřeží Dunaje. Odtud odplouvají lodě po všech třech ramenech Delty...

Tulcea, nábřeží Dunaje. Odtud odplouvají lodě po všech třech ramenech delty Dunaje.

Nábřežní promenáda v Tulcei

Nábřežní promenáda v Tulcei

 

Hlavní bránu do delty Dunaje představuje pro naprostou většinu návštěvníků i místních obyvatel město Tulcea, odkud denně vyplouvají lodě po všech třech ramenech. Spoje však ani v letní sezoně nejsou příliš časté a je třeba se předem důkladně seznámit s jízdními řády. Návštěvníky jistě zaujme, že zde praktikují politiku dvojích cen. Domácí Rumuni platí v porovnání s cenami pro cizince jen asi třetinu.

Lodní linky deltou jsou pomalé a trasy po jednotlivých ramenech trvají několik hodin. Když k tomu připočtete fakt, že při pozdně odpoledním či večerním příjezdu do Tulcey vám nezbude nic jiného, než v tomto ne právě zajímavém městě přenocovat, je jasné, že tato oblast není volbou pro pospíchavé.

Nejdelší pláž

Přijedete-li do delty Dunaje, budete se určitě chtít podívat až k pobřeží. V tom případě máte na výběr mezi ramenem Sulinským (při jehož ústí leží městečko Sulina) a Svatojiřským (s lokalitou Sfântu Gheorghe, česky Svatý Jiří). Cesta vede samozřejmě po vodě, jinak nelze.

Právě mezi Sulinou a Sfântu Gheorghe se prostírá více než 30 kilometrů nádherné, prakticky panenské pláže. Světlý písek se tu svažuje do vody velmi pozvolně a prostoru se tu najde pro každého dost. Přirozeně si relativní samotu musíte tak trochu „zasloužit“. Automobily jsou hlavně ve Sfântu Gheorghe téměř cizokrajným druhem – co by tam místní s auty dělali, že – a v obou případech je začátek pláže z centra městečka vzdálený několik kilometrů.

Nedohledná pláž táhnoucí se mezi Sfântu Gheorghe a Sulinou

Nedohledná pláž táhnoucí se mezi Sfântu Gheorghe a Sulinou

 

Pokud za pobytové místo zvolíte Sfântu Gheorghe, tak k moři vede prašná cesta; vodítkem vám může být moderní maják. Pláž začíná bezprostředně při ústí Svatojiřského ramene a táhne se severním směrem. Čím dále půjdete, tím méně lidí kolem vás bude. Po dvou či třech kilometrech zůstanete sami.

Na frekventovanější, jižní části pláže se v létě najde nějaký ten kiosek se základním občerstvením, dál už ale není nic.

Sulina, křižovatka národů

Také ze Suliny se cestou k moři dnes docela projdete. Jde o důsledek neustálého a poměrně rychlého rozšiřování delty, kdy veletok prostřednictvím velkého množství naplavenin „posunuje“ suchou zemi směrem do moře. O tomto fenoménu vás ostatně poučí informační tabule rozmístěné po městečku.

Pláž v Sulině je poněkud více organizovaná než ve Sfântu Gheorghe a bývá tu také víc lidí. To pokud mluvíme o pruhu písku rozkládajícím se severně od ústí úzkého vodního kanálu do moře.

Když se vydáte k severu, dojdete po asi čtyřech kilometrech k uměle upravenému ústí Sulinského ramene do moře. Jen malý kousek odtud už probíhá ukrajinská hranice. Pokud se naopak vydáte k jihu, tak je třeba překročit zmíněný vodní kanál (nejlépe po mostku několik set metrů ve vnitrozemí) a pak se před vámi otevře zmíněných třicet kilometrů divoké pláže táhnoucí se až ke Sfântu Gheorghe. Bingo! Kde jinde tohle v Evropě najdete?

Večer na pláži v Sulině

Večer na pláži v Sulině

 

Samotná Sulina dnes působí dosti neutěšeně. Nemalý díl převážně nízké zástavby je pořádně zchátralý, většina ulic nemá pevný povrch. Bývalo tomu ovšem zcela jinak a tato lokalita – jinak dnes nejvýchodnější výspa Evropské unie – je klasickým příkladem toho, jak zásadní vliv na ekonomiku mají geopolitické poměry.

V oblasti se totiž po staletí stýkaly mocenské zájmy Ruska a osmanské říše, dlouho zde byli usazeni také italští obchodníci. Ta nejzajímavější historická epocha Suliny ale začala až v roce 1856, kdy se mocnosti dohodly na správěnad územím prostřednictvím tzv. Evropské dunajské komise, v níž mělo zastoupení sedm států včetně Rakouska-Uherska. Cílem byla společná ochrana obchodních zájmů a Sulina tehdy byla skutečnou křižovatkou národů. Přístavem tehdy zněla angličtina, ruština, italština, němčina a mnoho dalších jazyků.

Jenže 20. století s posunem ekonomického těžiště do výše položených přístavů jako je Galați a zejména politika rumunských komunistů po 2. světové válce kosmopolitním poměrům v Sulině nepřály a dnes se opravdu jedná pouze o odlesk velmi zašlé slávy.

Celé území delty je prošpikované většími i užšími kanály (Letea).

Celé území delty je prošpikované většími i užšími kanály (Letea).

Na hřbitově v Sulině

Na hřbitově v Sulině

 

Stávalo tu šest kostelů různých církví, některé jsou dnes téměř v ruinách. Zato hřbitov, ležící za městečkem směrem k moři, je v pořádku, pietně opečovávaný.

Kličkování mezí náhrobky představuje výlet mezi evropskými národy. Tady je britská sekce, o kousek dál jsou pochovaná těla Němců či Rusů, opodál spočívají ostatky nějakého řeckého piráta. Náhrobky malé i větší stejně jako prosté kříže vykreslí při zapadajícím slunci neobyčejnou atmosféru.

Když ranní loď ze Suliny odplouvá zpět do civilizace, slunce právě stoupá z rákosí. Je to scenérie, která se nikdy neomrzí – stejně jako celá dunajská delta.

Tulcea je branou do delty, odkud se dostanete k Sulině nebo do Sfantu Gheorghe

Tulcea je branou do delty, odkud se dostanete k Sulině nebo do Sfantu Gheorghe

 

Může se hodit

Informace

  • https://romaniatourism.com: Informační portál Rumunské centrály cestovního ruchu včetně podrobné sekce o deltě Dunaje (též anglicky).
  • www.navromdelta.ro: Webové stránky společnosti Navrom Delta, největšího lodního dopravce v deltě Dunaje. Včetně jízdních řádů a cen, pouze rumunsky.

Doprava
Nejbližší použitelné letiště s pravidelným provozem je v Bukurešti. Cesta autobusem či mikrobusem na trase Bukurešť – Tulcea trvá nejméně 5 hodin; pokud tedy z metropole nevyrazíte velmi brzy ráno, tak budete na cestu do delty Dunaje potřebovat dva dny.
Mezi Sfântu Gheorghe a Sulinou jezdí po prašné cestě v letní sezoně veřejná doprava (mikrobus), o odjezdu se ale důkladně informujte předem a nespoléhejte na minutovou přesnost. Jinou variantou je najmout si taxi (o ceně se samozřejmě smlouvá), případně se vydat pěšky a zkusit stopovat.

 
Autor:  pro iDNES.cz