Poklonit se nejkrásnější hoře na severu Čech přijíždí ročně milión lidí. Asi proto, že byla stvořena bohy. Dávno, když na Olympu žilo hodně bohů, tak se někteří rozhodli hledat jiné sídlo. Vydali se na sever, dlouhá cesta je dovedla k řece, kde spočinuli. Krajina se jim líbila, plná slunce a bohatá pokrmy.

Nejstarší z bohů ulehl tváří ke své vzdálené vlasti a rozpaživ ruce pravil: „Zde tuto zem obývejte, oplývá amarouny, ambrozií, i nektarem, budujte sídla v okolí ještě dál… ještě d…“, pronesl poslední slovo a zkameněl v horu. Tu nazvali podle jeho posledního slova a vybudovali si zde svá obydlí.

Název hoře Ještěd zůstal, v dějinách ji lidé nazývali všelijak, jezuita Blahoslav Balbín ve svých Miscelaniích ji nazývá Ještěrem. Někdy se objevilo jméno Jeschek, pro všechny lidi, kteří žijí na obou stranách hory je pravý Ještěd boží horou. Nosí ji ve svých srdcích a pyšní se s ní na celém světě, nejvíce ji však proslavila Karolina Světlá.

Ještědské hory prochodila a napsala o nich šedesát povídek a pět románů. Píše o skrýších lapků, jeskyni, kde Frantina zavraždí svého ženicha, pravidelně chodila na Čihadník, ale jejím oblíbeným místem byla Kamenná vrata, s otvorem asi tři metry vysokým a přes metr širokým je i nejzajímavějším místem ještědských teras.

Podél žluté značky pozorný turista najde i sedm kamenů loveckého štěstí. Obdivuhodné opracované kvádry s nápisy, který šlechtic zde skolil obzvláště zajímavé zvíře. Místa kamenů nejsou nijak označena a dopídit se jich lze velice obtížně.

Trojboký kamenný sloupek s výklenkem po desce, na níž bylo původně zaznamenáno, že na tomto místě v roce 1882 zastřelil jelena korunní princ Rudolf, je poblíž chodníčku k Červenému kameni. Druhý opodál u obnoveného dřevěného kříže hraběnky Winkelbauerové zaznamenává "lovecké štěstí", postavené na počest Kamila Rohana, který zde v roce 1869 zastřelil srnce. U většiny tabulky zmizely a kdo na tom místě zastřelil zvíře, už zaznamenávají jen historici.

Nádhernou vyhlídkou na území jižních svahů Ještědu je ohrazená plošinka na Červeném kameni. Celý Ještěd je tvořen křemencem a v tomto místě je kámen obarven železem, a má proto zabarvení do červena. Nedaleko odtud v lese je krásný kamenný "Friedrichův kříž", postavený v místech, kde byl v březnu roku 1882 nalezen zavražděný lesník Vincens Fridrich. Pytláci pověsili lesníka do mraveniště, kde skonal hrůzostrašnou smrtí.

Tragickou událost připomíná na Terasách mohyla letců. Klub vojenské a letecké historie upravil na místě pietní místo s tabulkou data tragédie 20. srpna 1948. Při letu do Liberce letadlo v mlze zachytilo křídlem o strom a zřítilo se. Všech pět leteckých odborníků zahynulo.

Terasy, jejichž východisko může být u horní stanice sedačkové lanovky, skrývají ještě další tajemná místa. Dolní stanice v liberecké čtvrti Hanychov je jen kousek od tramvaje a kdo přijede autem, jede sedačkou na Skalku za dvacku. Za tajnostmi vede cesta přes Pláně, ale je možno jít i na druhou stranu.