Cíl mladých Italů a Francouzů

Marrákeš je město barev, vůní a orientálního stylu. Maroko v malém. Křižovatka, místo setkávání. Tady se potkává přímořská planina s horským masívem a s vyprahlou pouští. V posledních letech se do Marrákeše stěhuje stále více mladých Francouzů a Italů, rekonstruují staré domy na restaurace, kavárny, galerie a malé hotýlky a obnovují tak slávu kulturního centra starého města.

Barvy, barvy, barvy

Máloco vám utkví v paměti při návštěvě Marrákeše tak jako barvy. Tohle město je opravdu barevné a zdobné. V překladu z berberštiny znamená jméno města, které vznikalo jako nové hlavní sídlo dynastie Almorávidů kolem roku 1060, „Země Boha“. Několik století hrálo významnou roli v celé severní Africe a patřilo k nejbohatším městům celého regionu. Náměstí Djemaa el Fna bylo záměrně postaveno tak obrovské, aby bylo schopno pojmout pravidelné trhy, které se zde pořádaly a pořádají dodnes.

Marrákeš byl od pradávna obchodní křižovatkou. Koření se na místní trh dostávalo díky karavanám putujícím přes Saharu.

FOTO: Archiv CK Marco Polo

Pozor na kapsáře 

Centrum města – medina – je výchozím bodem k dalším zajímavým místům města a okolí. Proto chce většina návštěvníků bydlet právě tady. Je to bezesporu výhodné pro aktivní turisty, kteří se rádi potulují po městě, proplétají se úzkými uličkami starého města, rádi posedí v kavárnách nebo zkoušejí kvalitu různých restaurací.  Málokde na světě vám bude čerstvě vymačkaná pomerančová šťáva nebo citronáda chutnat tak jako v kavárnách v okolí náměstí Djemaa el Fna. Pohodu kazí kapsáři a dohazovači, s tím se ale bohužel musíme naučit žít a musíme být nejen ostražití, ale i dostatečně drsní. Kdo umí dostatečně rázně říct své „Ne!“, ten si rychle zjedná respekt a má klid.

Úzké uličky v centru starého města jsou charakteristické svou červenou barvou.

FOTO: Archiv autora

Orient jako za starých časů 

I medina má své centrum malých krámků (súků). Rue Souk Smarine nadchne každého fotografa, milovníka koření a orientu. Látky, koberce, mosazné lampy a svícny, pantofle a šátky, tohle je svět obchodu, živého divadla a boje o zákazníka. Pořád musíte mít na mysli, že vaše zavazadla nejsou nafukovací a letecké společnosti jsou k nadváze stále nepřátelštější.

Za většinou výrobků se stále ještě ukrývá dokonalá ruční práce a řemeslné dovednosti. Smlouvání pokládejte za součást obchodu a je jen na vašem vyjednávacím umění, kam až obchodníka „doprovodíte“. Na druhou stranu je fér si uvědomit, že obchodníkův čas má stejnou cenu a hodnotu jako ten váš a smlouvat jen pro legraci je tak trochu podlost. Obchodník se neurazí, když nic nekoupíte, ale je to jeho živobytí a k tomu bychom měli mít respekt.

Barvy, barvy, barvy. O tom jsou súky v Marrákeši.

FOTO: Archiv autora

I památky stojí za vidění 

Marrákešské památky jsou zajímavé, ale nejste ani v Egyptě, ani na Krétě. Tady jde mnohem víc o atmosféru a o jedinečný architektonický styl. V minulosti byla základním stavebním materiálem červená hlína z okolí města. Po stlačení a vysušení velice ztvrdne a zvýší se její odolnost proti vlhkosti. Navíc má výborné tepelné vlastnosti, což je v horkých letních měsících dost podstatná věc. Vedle hliněných cihel byl samozřejmě velmi často využíván kámen z okolních hor. Především mramor, který dodával stavbám majestát.

Krásným příkladem islámské architektury v Marrákeši je islámská univerzita Medresa Ibn Youssef.

FOTO: Archiv CK Marco Polo

Hledejte dvorky a atria 

S klimatem se museli architekti vyrovnat zásadně, a tak začali stavět domy s nádvoříčky, s malými a velmi užitečnými atrii. Domy nemají téměř žádná okna do ulice a pokoje jsou prodlouženy arkádami do nádvoříček. Vzniká tím zóna se stínem, a pokud je nádvoříčko doplněno vodním prvkem nebo zahradou, otevírá se tak neuvěřitelně příjemný a relaxační prostor. Navíc to vše konvenuje s uzavřeným soukromým životem arabských rodin. Architektura je plná ornamentů a ozdob, které mají potěšit oko a mysl.

Ozdobou proslulých marrákešských dvorečků jsou nejen složité ornamenty, ale i stromy pomerančovníku nebo citronovníku.

FOTO: Archiv autora

Atlas na dohled 

Kdo chce ale mít trochu klid, chce si užít lázní, zahrát si golf nebo vyrážet na treky do hor, měl by zvážit bydlení mimo město. Nebo si vše zkombinovat a pár nocí zůstat ve městě a další noci mimo město. Hotely a hotýlky za městem mají téměř vždy nádherné zahrady, kde máte pocit návštěvníka osvěžující oázy, plné pomerančovníků, citronovníků a olivovníků.

Do Marrákeše se vydejte nejdříve v polovině září, do té doby je tam příliš horko. Jedině pokud chcete podnikat treky v horách Velkého Atlasu, je léto nejlepším časem k návštěvě. Maroko patří mezi poslední tři království v Africe a na atmosféře v Marrákeši je to znát, je tu mnohem méně politiky a mnohem více pohody.