Přírodní park

Jedno z nejúchvatnějších míst Kapska. Vydejte se sem ale jen když je hezké počasí, jinak vás pohltí mlha, vítr a pocit zmaru. Celá oblast mysu Dobré naděje je součástí přírodního parku. Je nutné do něj vstoupit jedinou vstupní branou, uhradit vstupné a dodržovat pravidla určená vedením parku. Pravidla chrání přírodu, ale jsou i velmi vlídná k lidem, kteří se v přírodě chtějí pohybovat. Parkem vede síť kvalitních asfaltových cest, kterou velmi rádi využívají cyklisté, a síť pěšin, které lákají k procházkám.

Výhledy od majáku Cape Point stojí za to.

FOTO: archiv autora

Chce to čas

Mys Dobré naděje není jen maják Cape Point a tolik fotografovaná dřevěná cedule s nápisem „Cape of Good Hope“. Toto jsou body, kterými proběhnou všichni. Hlavní masa lidí spokojeně odjede jen krátce poté, co se nechá lanovkou vyvézt k majáku a odsud sejde zpět na parkoviště pěšky. Je to fajn a výhled od majáku a z cesty vedoucí dolů je krásný. Za slunečných dnů. Přidejte si ale k běžnému zážitku pár bonusů navíc.

Cape Point, maják na mysu Dobré naděje.

FOTO: Archiv CK Marco Polo

U vchodu do rezervace můžete požádat o mapu pěších tras a vydejte se na některou z cest podél západního pobřeží. Není to nijak náročný výšlap, ale ocitnete se sami na pobřeží oceánu, u divokých skalisek vás pohltí čistá příroda. S trochou štěstí (já ho měl pokaždé) potkáte divoké pštrosy, buvolce pestré nebo zebry. A pokud se na mys Dobré naděje vydáte v září, pokvetou protey a další keře. Obklopí vás paleta barev: žlutá, růžová, oranžová... Přílivové laguny s neuvěřitelně modrou a zelenou barvou vody vás odmění za trochu námahy a odvahy, za to, že jste se oddělili od davu. Můžete si také pronajmout horské kolo a projezdit na něm rezervaci křížem krážem.

Sukulenty kvetou na mysu Dobré naděje po většinu roku.

FOTO: Jan Papež, CK Marco Polo

Bartolomeu Dias. Ten, na kterého nezbyla sláva. Když se v roce 1487 vydával Bartolomeu Dias na svou plavbu s cílem objevit cestu do Indie, běhal Kryštof Kolumbus od jednoho panovnického dvora ke druhému a pokoušel se najít podporu pro svůj záměr vydat se rovnou na západ přes oceán. Dias se vydal cestou podél západního afrického pobřeží. Hranice známého světa končila u Cape Cross v dnešní Namibii. Tam doplul v roce 1486 dnes prakticky neznámý mořeplavec Diogo Cão, který objevil obrovský pás západního pobřeží Afriky, včetně Konga. Dál bylo jen velké neznámo. Oceán plný příšer a netvorů. Kdoví, možná i konec světa. Dvě drobné plachetnice se vydaly na cestu v srpnu 1487 a po pěti měsících plavby vpluly do vod, ve kterých před nimi ještě nikdy nebyla žádná evropská loď. Mys Dobré naděje obeplul Bartolomeu Dias v prosinci 1487, ale ani netušil,  že tam v té hluboké mlze nějaký mys je. Na lodích docházela pitná voda a potraviny. Den po dni umíralo stále více námořníků. Schylovalo se ke vzpouře. Zřejmě nejfotografovanější cedule v Jihoafrické republice. Tam někde za zády turistů ztroskotala loď s Bartolomeo Diasem. FOTO: archiv autora Když Dias obeplul Střelkový mys, střelka kompasu se pootočila na sever. Důkaz toho, že cesta kolem Afriky je možná. Tam někde v dálce čeká vysněná Indie. Posádka ale nedovolí pokračování cesty a donutí svého kapitána k návratu. V divokých pobřežních vodách narazí jedna z plachetnic na útes. Posádce se podaří přeložit zásoby a přestoupit na zbylou loď. Takto zdecimovaná výprava míjí v květnu 1488 mys, který Dias pojmenovává Cabo das Tormentas (Bouřlivý mys). Po návratu do Portugalska král Jan II. přejmenoval Bouřlivý mys na mys Dobré naděje. Že byl původní název mnohem přiléhavější se ukázalo tím nejzvláštnějším způsobem. V roce 1500 ztroskotala loď s Diasem na palubě, právě na útesech u mysu Dobré naděje a Dias zde utonul.

Paviáni mohou vaši návštěvu mysu Dobré naděje zkomplikovat, raději se jim vyhněte.

FOTO: Archiv cestovatelského portálu Sopka.cz

Jídlo raději svoje nebo jinde

Když se vydáte na mys Dobré naděje na celý den, je lepší se vybavit svými zásobami než spoléhat na prodejny a restaurace na Cape Point.  Kvalita jídla je tu průměrná a ceny počítají s vaším hladem. Je mnohem lepší se vybavit na piknik a sejít si k moři na západním pobřeží a v klidu si užít pohody a krásné přírody. Jen na hlavním parkovišti musíte dát pozor na paviány, kteří nemilosrdně lustrují odložené tašky, otevřená auta a autobusy. Nezaleknou se ani vašeho křiku a nadávání. Hlídači parkoviště, vybavení praky, je sice na chvíli odeženou, ale touha po vašem jídle vrací paviány rychle zpět. Nezanedbejte pitný režim. Na mysu stále pofukuje vánek a žízeň se nedostavuje tak rychle, jak by měla. Pijte proto pravidelně, i když žízeň nemáte. Za slunečných dnů tu slunce opravdu pálí.

Vydejte se pěšky z mysu Dobré naděje až na Stolovou horu. Zabere vám to pět dnů, ale je to zážitek na celý život.

FOTO: Jan Papež, CK Marco Polo

Vydejte se pěšky z mysu Dobré naděje na Stolovou horu

Je překvapivé, jak málo lidí využívá jeden z nejkrásnějších treků v Jihoafrické republice. Pětidenní pěší putování z mysu Dobré naděje až na vrchol Stolové hory je ikonou pěší turistiky v Kapsku, ale mnohem častěji si jej užívají domácí turisté než cizinci. Celá trasa je koncipována jako cesta ve stopách původních křováckých lovců, kteří se po skalách a náhorních planinách Kapského poloostrova potulovali dávno před příchodem Evropanů. Divoká krajina horského masívu zůstává v mnoha místech nezměněná.

Při troše štěstí potkáte při procházce po mysu Dobré naděje divoké pštrosy.

FOTO: Jan Papež, CK Marco Polo

Vystoupejte na vrcholky skal, projděte lesy a plážemi v chráněných oblastech národního parku Stolová hora. Pokud se na trek vydáte v září, překvapí vás, jak bohatě dokážou křoviny na skalách kvést. Denně ujdete okolo 12-15 kilometrů a kromě první etapy, která je náročnější, jde o trek, který zvládne každý, kdo má v sobě trochu chuti a odhodlání.