Slovenské Piešťany jsou noblesní město ležící na nejdelší slovenské řece Váh pod západními svahy Považského Inovce. Lázeňské domy, luxusní hotely, prvorepublikové vilky, rozsáhlé a krásně udržované parky, to vše vás přesvědčí, že jste se ocitli v místech, kde není lázeňství pouze nedávný módní výstřelek, nýbrž dlouhodobá a pilně budovaná tradice.

Podivuhodné vody uherské

O životadárnosti zdejších přírodních zdrojů svědčí osídlení z dob hlubokého pravěku, kdy i lovec mamutů rozpoznal, že mu u téměř 70 °C horkých pramenů bude dobře.

Fotogalerie     Zobrazit fotogalerii

A vskutku, punc výjimečnosti se s Piešťanami nese napříč věky. První písemná zmínka „O podivuhodných vodách uherských“ z roku 1549 není samozřejmě o ničem jiném, než o léčivých účincích zdejších koupelí.

Lázně v pravém slova smyslu se zde začínají budovat až na počátku 19. století po napoleonských válkách, kdy vzniká první klasický lázeňský dům s vanovými koupelemi.

Mezinárodní proslulost však Piešťanům přinesla až rodina Winterů na přelomu století 20. Z dnešního pohledu schopní manažeři dbali o rozvoj komplexně. Nejenže v lázních působili špičkový lékaři a odborníci, vyškolen byl i další personál.

Kromě kvalitního léčení dbali i na lázeňský život nesoucí se na společenské a kulturní vlně. Koncerty, výstavy, slavní hosté, ale i sportovní akce, to vše přetrvává dodnes a dotváří prestiž tohoto místa.

Lámání berlí

Přírodním bohatstvím Piešťan jsou minerální prameny a bahno. Minerálních pramenů je deset, mají teplotu 67 až 69 °C a během jednoho dne vydají více než tři miliony litrů léčivé termální vody.

Lamač berlí. Socha stojící u Kolonádového mostu symbolizuje motiv uzdravení.

Balneoterapie je jedna ze základních procedur pro pohybový aparát.

 

Obojí, prameny i bahno, vynikají vysokým obsahem síry. Základními procedurami je tedy pitná kůra, koupele v minerálních pramenech a balneoterapie – bahenní zábaly. Doplňkových procedur je však mnohem více.

Vše je zde zaměřeno na léčbu pohybového aparátu, bolavých kloubů, kostí, svalů, pojivových tkání a nervů důležitých pro řízení pohybu. Odtud tedy slavný symbol města – Lamač berlí, socha zosobňující uzdravení stojící u paty Kolonádového mostu.

To, co dělá pravé lázně je lázeňský život a odpočinek fyzický i psychický. Musí být pořád co dělat a musí to být lákavé. Lázně Piešťany v nabídce rozhodně nezaostávají.

Do zavazadla je vhodné přibalit tenisovou raketu, in-line brusle, golfové náčiní, kolo, v zimě lyže, snowboard, saně. Potěšit lze nejen své tělo, ale také zrak a sluch na koncertech, výstavách či sympoziích.

Vyražte do okolní krajiny

A když se člověk nabaží, pořád zbývá okolní krajina. Je krásná, mírná a se spoustou zajímavých cílů na dosah. Většinou k nim vedou cyklotrasy, takže kolo jako dopravní prostředek je více než vhodný.

Patrně nejoblíbenějším výletním cílem je Sĺňava, vodní plocha ležící v blízkosti města je rájem vodních sportů a rybářů. Takový výlet na lodičce nebo adrenalin na vodních lyžích je jistě slibné zpestření lázeňského pobytu.

Vodní nádrž Sĺňava je rájem vodních sportů, turistů, cyklistů, in-line bruslařů a rybářů.

Naleznete zde i krásné golfové hřiště.

 

Kolem vedou cyklostezky, kde potkáte nejen cyklisty, ale i in-line bruslaře. A pokud se budete chtít vydat dál, jen dobře. Jak už bylo řečeno, nabídka je pestrá. Do kolonky „musíte vidět“ můžeme jistě označit Čachtice, zříceninu hradu opředenou tajemnem své někdejší majitelky Alžběty Báthoryové, proslulé čachtické paní.

Za krvavou hraběnkou

Výlet do Čachtic je fajn trošku zpestřit. Nejlépe tedy bude, když z Piešťan vyrazíte do Moravan nad Váhom, nachází se zde Classic car muzeum a zejména mužům se pravděpodobně nebude chtít dále. Krásně nablýskané automobilové veterány polahodí oku a člověk by raději osedlal na cestu do Čachtic nežli své kolo.

Nedá se ale nic dělat. V rovinaté krajině je naštěstí i na kole pěkné svezení, takže vzhůru k dalšímu bodu, do Parku miniatur Podolí v Novém Mestě nad Váhom. V měřítku 1:25 a 1:50 si zde můžete prohlédnout více jak 60 nejslavnějších slovenských pamětihodností. Jistě najdete i čachtický hrad, abyste se dostatečně naladili a natěšili.

Byla, nebo nebyla Alžběta Bathoryová krvavou hraběnkou? Jistě víme jen to, že hrad Čachtice byl jejím sídelním místem.

 

Za necelých pět kilometrů si ho můžete prohlédnout v životní velikosti. Tyčí se na příkrém vrchu Považského Inovce a dává tušit svůj význam v dobách minulých. Sloužil jako strážní hrad západních hranic tehdejšího Uherska. Smutně známou souvislost s krvavou hraběnkou netřeba připomínat, právě legenda o krvavých koupelích uherské šlechtičny tento hrad proslavila.

Dnes oceníte zejména úchvatné výhledy na svahy Malých Karpat, na kopanice Myjavské pahorkatiny a Považského Inovce. Dalším bodem cyklovýletu je řeka Váh. Z Čachtic to vezměte do Považan a zde se napojte na cyklostezku sledující slovenskou nejdelší řeku. Ve směru proudu se po 15 km dostanete do Piešťan. V nohách budete mít téměř 50 km, ale terén je natolik přívětivý, že ani nebudete vědět, jak jste je zdolali.