Ráj samotářů 

Osamělost. Ten pocit mám pokaždé, když se za ranního světla postavím na nějaký, třeba jen nepatrný kopeček a dívám se do nekonečné savany. Je to ten okamžik mezi dnem a nocí, kdy je na pár minut absolutní ticho. Noční svět se unavený ubírá k spánku a denní svět se teprve rozkoukává. Predátoři s plnými žaludky hledají budoucí stín, kde budou trávit, stáda antilop a zeber sčítají ztráty a do vyděšených očí se jim vrací klid. Slunce je ještě za horizontem, ale už je všem jasné, že ranní chládek nepotrvá věčně a skutečný vládce Kalahari se za chvíli ujme vlády.

Slunce se pomalu začíná ujímat vlády.

FOTO: Archiv

Nevím proč, ale něco mne téměř pokaždé donutí kýchnout. Hlasitě, naprosto nevhodně. Zní to jak rána z pytlácké pušky. Tichá krása okamžiku se tříští na kousíčky. Něco je ve vzduchu, v mém nose, v mé hlavě. Něco, co spouští mechanismus nezadržitelného, neovladatelného kýchnutí. Jako by mi někdo chtěl říct: Jen se z té romantiky nezblázni!

Představuji si, jaký asi měli a mají pocit při pohledu na ranní savanu Kalahari domorodí Sanové. Je to pro ně samozřejmost, stejně jako jsou pro mne ulice Prahy, kde už běžně nevnímám krásu detailů na jednotlivých domech? Všimnu si jich, až když mne něco donutí zastavit se a zvednout hlavu od chodníku. Často jsem překvapený, že jsem si té krásy nikdy nevšiml. Nebo se každé ráno s obdivem nadechnou svěžího vzduchu a poděkují svým bohům, že jim dal další den života?

Jít svou cestou je pro Sany nejdůležitější věcí. Botswana.

FOTO: archiv autora

Kalahari je nesmírně rozsáhlé území 

Území nazývané Kalahari je veliké téměř jako Německo s Francií dohromady (900 000 km²) a někdy je pro zjednodušení nazýváno „poušť Kalahari“. Takový název je ale velmi nepřesný, protože v Kalahari najdete nejen pravou, nefalšovanou poušť, ale i deltu Okavango, různé typy polopouště, buš i savanu. Můj dnešní článek bude jen o jednom z mnoha zajímavých míst v Kalahari, o rezervaci Centrální Kalahari.

Přečtěte si další články o zajímavých místech v Kalahari
FOTO: Archiv CK Marco Polo	Mokoro - kánoe, která dobyla deltu Okavango
FOTO: Archiv CK Marco Polo	Botswana není pouze delta Okavango

Srdce Kalahari – Centrální Kalahari – svět Křováků

Když v roce 1961 na území britského protektorátu Bečuánsko (dnešní Botswana) vznikla rezervace pro domorodé původní obyvatele, byl to od Britů vlastně velmi odvážný čin. O území měla zájem Jihoafrická unie a ta rozhodně neměla v plánu nějak horlivě podporovat potulné lovce a sběrače lesních plodů.

Sanové jsou lovci a sběrači. Centrální Kalahari byla vyhlášena rezervací i proto, aby chránila jejich přirozené prostředí.

FOTO: Archiv

Bylo to tisíce let jejich území a svým způsobem jim patří i dnes, možná více než kdy jindy v posledním století. Křováci, Sanové, Bušmeni, přírodní národ jehož část si i přes všechen tlak civilizace udržela svůj životní styl, své legendy a mýty, své způsoby obživy a svá společenská pravidla.

Když tento skromný a nesmírně houževnatý národ botswanská vláda v roce 1997 vyhnala z území Centrálního Kalahari s odůvodněním, že je potřeba chránit divokou přírodu, zdálo se, že je s národem Sanů konec. Ale i díky nesmírné popularitě získané filmem Bohové musejí být šílení a vytrvalému tlaku na vládu dosáhli Sanové souhlasu s možností vrátit se zpět na svá území, a dokonce získali licenci na vyhloubení několika studní. Zatím vše vypadá na šťastný konec.

Lvi jsou opravdovými vládci Centrálního Kalahari. Při své cestě do rezervace s tím musíte počítat.

FOTO: Archiv

Rezervace větší než Čechy

Centrální Kalahari je rezervace o rozloze 58 000 km² (jen pro srovnání – Čechy mají necelých 57 000 km²). Pokud přijedete v období sucha, budete mít pocit, že jste na poušti, ale jakmile zaprší, promění se území v zelenou louku, která se postupně zaplní mnoha druhy antilop přilákanými sladkou a šťavnatou trávou.

Pro pohyb v Kalahari musíte používat terénní vůz a být připraveni na prašné cesty.

FOTO: Archiv CK Marco Polo

Nejvhodnější čas na návštěvu je období od dubna do října. Osobně doporučuji spíš období od poloviny září do poloviny října, protože sucho nutí zvířata hledat vodu a u vodních zdrojů můžete vidět zvířata velmi pohodlně. Na druhou stranu pro fotografy je určitě zajímavější  duben až červen, kdy je vše zelené, zvířata vypadají velmi zdravě, narodí se spousta mláďat a můžete potkat některé druhy antilop, které vyhledávají jen šťavnaté pastviny.

Přímorožec je jednou z nejelegantnějších antilop. Souboj samců připomíná souboje z dob mušketýrů.

FOTO: Archiv CK Marco Polo

Několik užitečných rad  pro individuální návštěvníky

Nikdy necestujte sami – je důležité, aby spolu cestovala alespoň dvě vozidla. Vždy mějte u sebe vybavení pro možnou opravu pneumatik a automobilu. Vždy si vezměte více pohonných hmot, jídla a pití, než si myslíte, že budete potřebovat. Seznamte se dokonale s místními předpisy. Musíte vědět, kde můžete opustit auto, kde můžete vylézt na jeho střechu, kde jsou tábořiště, jak se k nim dostanete a mnoho dalších informací. Strážci parku patrolují park a kontrolují dodržování místních předpisů. Objeví se právě tehdy, kdy ty předpisy porušíte, a když budete potřebovat pomoc, nebude v dohledu nikdo. To jsou zákony schválnosti, které v divočině platí. Neočekávejte žádnou pomoc od strážců rezervace, protože klidně nemusí mít k dispozici auto, mohou jim dojít pohonné hmoty nebo nebudou nikde nablízku. Naplánujte si alespoň nahrubo svou trasu a zaznamenejte do GPS, jsou to body vaší záchrany v případě nouze. Přesto si ještě vše připravte v papírové podobě. Vybavte se dostatkem místní měny, a to spíše v menších bankovkách. Mějte s sebou alespoň jeden satelitní telefon.

 

Kalahari Plains Camp – jeden ze dvou kvalitních kempů uvnitř rezervace Centrální Kalahari.

FOTO: Archiv CK Marco Polo

Přespat přímo v rezervaci je v podstatě nutnost, ale...

Přímo na území rezervace jsou jen dva kempy – jeden s 10 a druhý s 9 stany. Většina návštěvníků je odkázána na kempovací místa, tzv. tábořiště. Pokud tedy chcete zůstat přes noc na území parku, musíte mít svou vlastní výbavu. Chcete-li si park opravdu prohlédnout, a ne ho jen prolétnout, nezbyde vám než v něm přespat.

Pokud cestujete bez zázemí cestovní kanceláře, musíte si být vědomi, že se pouštíte na území, kde je přežití jen vaše osobní věc a osobní odpovědnost a osobní starost. Tábořiště není hotel a musíte počítat s tím, že v tábořišti jsou často jen suché záchody a voda na mytí zde být může, ale také nemusí. Navíc tábořiště nemají žádné oplocení nebo jiné bariéry, jste tedy součástí divoké přírody.

Kalahari nabízí fotografům zajímavé scenérie.

FOTO: Archiv CK Marco Polo

Fotografové si v Kalahari přijdou na své

Z hlediska místních předpisů je rezervace Centrální Kalahari vůči návštěvníkům vlídnější, než jsou některé jiné rezervace. Můžete vystoupit z auta na mnohem více místech. To dává možnost fotografům a filmařům naplnit jejich představy a sny. Hledání správného světla a úhlu pohledu je mnohem snazší, když můžete opustit cesty a vozidlo. Objekty vám budou přímorožci a další druhy antilop, gepardi, lvi, žirafy a spousta druhů ptáků, různé tváře krajiny a neuvěřitelná noční obloha. Zvláštní kategorií jsou kalaharští sloni. Ne každý návštěvník rezervace má to štěstí, že je potká. Jsou v neustálém pohybu po velmi rozsáhlém území a putování za nimi je na samostatnou expedici.

Kalaharští sloni prokazují každý den svou neuvěřitelnou odolnost. Získat v Kalahari potravu a vodu je stojí nesmírnou námahu.