Súľovské skály, součást CHKO Strážovské vrchy, naleznete necelých dvacet kilometrů jižně od Žiliny. Nečekejte pískovcové útvary, na které jsme zvyklí z Českého ráje, Adršpachu či Českého Švýcarska.
Místní slepencové skály jsou velmi tvrdé a pevné, jejich bělost září nad sytou zelení lesů zdejší krajiny; první, co se vám vybaví, uvidíte-li jejich skalní útvary, jsou italské Dolomity nebo megatermitiště, pod kterými se ukrývají mnohé soutěsky, skalní hrady či kaňony řek.
Budete-li přijíždět směrem od Žiliny, nepodlehněte dojmu, že vás čekají nenáročné procházky po loukách a okolí, jak byste možná usoudili podle stád koní a ovcí pasoucích se podél cesty. Ostatně za vesnicí Súľov již uvidíte první siluety bizarních skalních špicí, okolo jejichž vrcholů kroužívají dravci. V této kulise často lákající také filmaře vznikla i slovenská pohádka Král sokolů.
Súľov je východiskem několika turistických tras a naučné stezky. Zkušenému turistovi již údaje uváděné na místních rozcestnících v hodinách napoví, že ho bude čekat pěkná rozcvička. Trasy nejsou příliš dlouhé, ale jsou plné strmých převýšení. Překonáte-li je, určitě se vám při výhledech ze skalisek vybaví památná věta z filmu o rodince Homolkových: „ Mámo, to jsou panoramata!“. Malebnost žilinské kotliny střídají rozeklané vrcholky skal, skalní brány a jeskyně.
Po nejzajímavějších místech a vyhlídkách provádí okruh naučné stezky vedoucí ze Súľova, dovede vás i ke Gotické bráně, nádhernému lomenému skalnímu oblouku, o který se ale nepřičinila žádná lidská ruka, ale jen příroda sama.
O něco dále objevíte Súľovský hrad, tedy lépe řečeno zbytky hradu. Sloužil jako útočiště pro vojenskou posádku, odolal všem útokům, zdolalo ho až zemětřesení v polovině 18. století. Byl však již tak poničen, že vojáci se již zpět nevrátili, a tak již jen postupně dále chátral.
Úzkými chodbičkami se protáhnout je někdy i problém, ale určitě nelitujte námahy a i za pomoci žebříků vystoupejte až na nejvyšší místo hradu, výhled je opravdu fantastický, zejména na hřeben s vrcholy Roháč a Brada (zhruba 800 m). Stezka pokračuje dále i k Obrovské bráně či jeskyni Šarkania diera. Buďte ale velmi opatrní, místy budete muset využít ke zdolávání terénu i zbytky žebříků a řetězů, ne vždy jsou však v dobrém stavu. Zejména pozor, máte-li s sebou děti.
Přijedete-li autem a budete-li po zdolávání skal unaveni (a to budete), zajeďte se zrelaxovat do termálních lázní v nedalekých Rajeckých Teplicích či termálního koupaliště Veronika v Rajci. A ještě jedno místo určitě neopomeňte – Rajeckou Lesnou, nachází se zde největší pohyblivý betlém na Slovensku. Má úctyhodné rozměry: délka 8 metrů, hloubka 2,5 metru a výška 3 metry, má více než 300 postav. Trvalo patnáct let, než byl dokončen.
Hledáte-li panenskou přírodu, zajímavou destinaci jen pro pěší návštěvníky, Súľovské skály na vás čekají s otevřenou náručí - tedy spíše Gotickou branou.