Údolí motýlů

Tisícihlavá hejna motýlů usazených ve volné přírodě prakticky všude je rarita v našich končinách nevídaná. Motýli sedí na kmenech stromů, na listech, na skalách i jednotlivých kamenech a mnohdy téměř dokonale splývají s povrchem, který doslova obalují.

Zatímco v klidu mají tmavošedá křídla s béžovými linkami a připomínají spíše můru, jakmile vzlétnou, objeví se v plné kráse. Zářivě červená křídla s černými skvrnami z nich okamžitě udělají nádherné tvory.

Údolí motýlů (Petaloudes) s hustou vegetací a nikdy nevysychajícím potokem se nachází u vesnice Paradisi. Z pět kilometrů dlouhého území je veřejně přístupná zhruba pětina, ale na nevšední setkání s mnoha tisíci přástevníků kostivalových (z rodu Panaxia quadripunctaria) to zcela postačuje. Dojmy navíc umocňují zákoutí s malými vodopády a tůňkami, různě zkroucené letité kmeny nebo stylové dřevěné můstky.

Tento druh motýlů byl poprvé lokalizován v Himálaji, později objeven i v Brazílii, Peru, Austrálii nebo Kalifornii. Do vnitrozemí Rhodosu, stejně jako na další místa, prý lákají přástevníky hlavně ambroně východní, stromy, které obsahují intenzivně voňavou pryskyřici, nám připomínající vanilku.    

Motýli zde žijí během léta, kdy se páří. V září pak odlétají a svá vajíčka kladou na různých místech ostrova, aby se z nich v dubnu vylíhly larvy, které se v květnu zakuklí. Začátkem června se každoročně „narodí“ nová generace přástevníků.

Do „letního domova“ je láká nejen vůně pryskyřice, ale také chladné a stinné prostředí, jež i v době vrcholného léta poskytuje zdejší bujná vegetace a říčka protékající celým údolím.

Nad motýlím údolím ční klášter Kalopetra, postavený v roce 1782 Alexandrem Ipsilantem. Vedle návštěvy interiéru stavby je možné vychutnat si vyhlídky na Egejské moře a při dobré viditelnosti až na břehy Turecka v dáli.

Sedm pramenů

Druhou, poznání hodnou lokalitou je idylické, stále zelené údolí Sedm pramenů (Epta Piges), pár kilometrů od letoviska Kolymbie. Vyvěrá tu, jak název napovídá, sedm pramenů a to na poměrně malém prostoru v příjemném chládku pod platany a piniemi. Každé místo, kde voda ze země vytéká, je označeno číslem.

Téměř vzápětí se sedm zdrojů spojuje do jednoho potůčku a po několika desítkách metrů pak voda mizí ve 150 metrů dlouhém tunelu, který byl dokončen v roce 1931 za doby italské „nadvlády“ nad ostrovem a sloužil jako počáteční část systému, jímž se přiváděla voda do obce Kolymbia.

Místy tunel vede až 13 metrů pod povrchem. Jeho výška 170 cm umožňuje poměrně snadný pohyb a kdo vzdálenost v tmavém prostoru s nohama po kotníky ve vodě překoná, je odměněn pohledem na krásné jezírko s hrází a stavidlem. Procházení tunelem s protékající vodou je oblíbenou turistickou atrakcí.

Další zajímavostí Epta Piges jsou volně žijící pávi a poloochočené kachní rodiny, poutající pozornost zejména dětí.

Obě lokality mohou být příjemným únikem z horkých pláží a nezapomenutelně stráveným časem na čtvrtém největším ostrově Řecka.