S minerály je Szklarska Poreba, ležící na odvrácené straně Krkonoš spjata už po mnoho století, a tak není divu, že usiluje o titul Mineralogická metropole Polska. Skvosty, které vydalo a stále vydává její okolí a které lze spatřit ve zdejších muzeích, svědčí o tom, že takovou metropolí bezesporu je nejen dnes, ale byla jí už dávno v minulosti.
Centrem hledačů pokladů se totiž staly Krkonoše a Jizerské hory již ve středověku. Psalo se teprve 12. století, když v nepřístupném terénu v okolí Poreby začalo kutání ve skalách a rýžování v potocích.
Vidina získání pokladů byla pro dobrodruhy, přicházející sem ze severní Itálie, dalekého Valonska nebo Saska, Krušných hor či z pohoří Harz, o mnoho silnější než jakékoliv nebezpečí hrozící při práci v nepřístupném terénu. Důkazem jejich činnosti jsou do dnešních dnů zachovaná záhadná valonská znamení.
Možná i ta, ale především ložiska s hmatatelnými důkazy nálezů drahých kamenů v okolí Szklarske Poreby se staly zřejmě základem myšlenky na otevření naučné stezky nazvané Szlak Waloński, tedy Valonská cesta, což je sedmikilometrový turistický okruh s patnácti zastaveními, a nutno dodat, že jedním zajímavějším než druhým.
Například Stará chata valonská vypadá zvenku jako zachovalé horské stavení. Poklady, které jsou „ukryty“ uvnitř ve sbírkách mineralogického muzea, však překvapí snad každého návštěvníka. Nechybí ani informace o historii dobývání drahých kamenů a malá prodejna, v níž se určitě nějaký drahý kámen stane jen vaším majetkem.
Přehlídka kamenné krásy ale nemusí skončit v prvním muzeu. Další, moderněji pojaté, je Muzeum Země (Juna Muzeum). I v něm jsou vystaveny kameny a minerály všech druhů, barev i velikostí z celého světa, zkamenělé dřevo i fosilie. O mineralogické bohatosti tohoto regionu svědčí nálezy padesáti druhů minerálů, z nichž spousta má vlastnosti drahokamů nebo polodrahokamů.
Vedle kamenné krásy však můžete obdivovat i nádhernou přírodu. Třeba při zdolávání trasy podél potoka Szklarka k oblíbenému Vodopádu Szklarky, u něhož byl už v roce 1824 postaven pro výletníky srub, který později nahradila turistická chata vybudovaná v letech 1892–97.
Valonská cesta se na mnoha úsecích „potkává“ s další zajímavou trasou - Magickou cestou ducha hor(Magiczny Szlak Ducha Gór). I na této stezce čekají překvapení - jsou označena žulovými balvany s vytesaným znamením.
Za zastávku stojí Lesna huta, jediná sklářská huť, kde dodnes provozují skláři své řemeslo. V případě, že se rozhodnete jejich fortel sledovat na vlastní oči, objeví se před vámi v neuvěřitelně krátké době skleněná figurka koně nebo kočky.
Také doporučuji výstup na Zĺoty Widok, jedinečnou vyhlídku na panorama Krkonoš a jejich severní srázy od Sněžky až po Szrenicu (Jínonoš).
Nedaleko od něj se nachází Krakonošův hrob, tvořený kamennou deskou s nápisem Rübezahls Grab. Vládce hor prý právě zde našel místo věčného odpočinku poté, co ho zlí lidé vypudili z říše pod Sněžkou.
Tak co? Necháte se i vy zlákat k putování plnému drahokamů a téměř stejně vzácných zážitků?