Stačí pouhých 24 metrů nad zemí a kruhový výhled vám vezme dech. Já měl trochu smůlu na mlžný opar, ale i tak to byla podívaná pěkná.
Z telekomunikační věže na Vrátenské hořev Polomených horách, jak se oblast Kokořínska nazývá, bývá dohled až na Krkonoše, Jizerky, Říp a Středohoří. Viděl jsem Bezděz, Housku, Mšensko, Kokořínsko…
Rozhlednu zprovoznilo spolu s telekomunikačními společnostmi Sdružení obcí Kokořínska v roce 1999. V nedaleké Lobči žil otec Lovců mamutů a dalších hrdinných románů dob dávno pozapomenutých, skvělý vypravěč a vědec Eduard Štorch. V souznění s malířemZdeňkem Burianem byly jeho romány barvitě plastické.
Za nosem do Nosálova
Tři kilometry od rozhledny leží obec Nosálov, roubenkový ráj, nádherné domy s verandami, klasicistní brány, a k tomu hospoda U nás, zařízení velmi přívětivé, na domácí kuchyni zvoucí. Sem zamíříte za čenichajícím nosem, čichoň vás ke stolu v klenutém sklepení přivede a roztaženým chřípím k jídlu přiměje.
Houska s pekelnou dírou
Ještě není sezóna, takže Houska, o níž se tvrdí, že je tu brána do pekel, zůstala uzavřená, ale o víkendu už přivítá první návštěvníky.
Zámek, původně gotický hrad, je zaměřen nejen na prohlídky, ale i na komerční akce. Unikátní je zde gotická kaple. O tom, že z Housky vede díra do pekla, si všichni šeptají, ale nikdo ještě nezmizel. Podle legendy zámek “stojí nad dírou, odkud duchové zlí se ukazovali a pozměňovali ve zvířata.“ Proto nad otvorem postavili kapli.
Kokorova ves
V Kokořínském dole i na hradě Kokoříně byl nával, auta i přes zákazy parkovala, kde zrovna bylo místo. Na náhorní planině nad hradem leží ves Kokořín, historicky doložená v roce 1320 coby Kokorzin. Jméno se odvozuje od Kokory, výklad je Kokorův dvorec.
Na náměstí stojí hezký zámek, který v 18. století zbudovali Sweerts-Šporkové, po roce 1946 připadl družstevníkům, nyní je v majetku Akademie výtvarného umění a je nepřístupný. Zato je přístupná kavárničko-cukrárnička U koně naproti zámku. U koně proto, že ve dvoře stojí orlooř keramický, velice zdařilý to kousek, hned vedle dětského hřiště narafičený. Útulné posezení v takovém Kokoříně bych věru nečekal a to jim musím pochválit znamenité škvarkové placky.
U loupežníka Klempery
Dlouhý silniční sešup směrem na Šimanovice mne svádí do poslední zastávky. V zatáčce za zákazem vjezdu se otevírá romantické oudolí, jakých je po kraji mnoho. Toto vede k Truskavně, asi po 300 metrech narazíte po levé straně na ve skále vytesané místnosti. Leze se tam po žebři.
Podle pověsti zde pobýval loupežník Klemper, zabili ho místní sedláci. Skalních obydlí je na Kokořínsku povícero, některá byla obydlena ještě v minulém století. Bydlelo se v nich prý téměř komfortně.
Vše zvládnete za den autem, na kole, všude jsou informační tabule, nebo vám někdo ochotně poradí.