Fouká svižný vítr a vlny fackují bok turistické lodi, která vyráží z přístavu na úrovni 39. ulice. Hned vedle vyrůstá kolosální komplex mrakodrapů a dalších budov za 20 miliard dolarů, zvaný Hudson Yards. Z vody už teď působí impozantně. Parník společnosti CitySightseeing se záhy ocitá na místě, kudy proud kdysi poponášel zvolna se potápějící Airbus A 320.
V září bývá v New Yorku přívětivě. Slunce se na obloze přetahuje s bílými mraky a ještě pořád pěkně hřeje. Podobně povedené, byť výrazně chladnější počasí ocenili piloti po startu linky US Airways mířící 15. ledna 2009 z letiště LaGuardia v Queensu na jihozápad do Charlotte.
Fotogalerie |
„Jaký krásný výhled na Hudson,“ poznamenal kapitán Chesley Sullenberger ve 3 hodiny, 26 minut a 37 vteřin. První důstojník Jeffrey Skiles tiše přikývl.
Přesně o 34 vteřin později se stroj srazil s hejnem bernešek kanadských a začalo drama. Nebohé husy svými těly vyřadily z provozu oba motory. Airbus zůstal bez pohonu a Sullenberger musel během několika okamžiků rozhodnout, jak se za této situace dostat zpátky na zem. A jeho počínání vstoupilo do historie.
Příběh bývalého válečného pilota se stal předlohou výtečného filmu Clinta Eastwooda s Tomem Hanksem v hlavní roli a připomíná ho i moderátor na palubě výletního plavidla firmy CitySightseeing: Zázrak na řece Hudson.
Připravte se na náraz!
Chlapík do mikrofonu vykládá, kterak sedmapadesátiletý Sullenberger usoudil, že návrat na LaGuardii se nedá zvládnout. Vyloučil rovněž přistání v Teterboro v New Jersey, jež se rozprostírá na druhém břehu Hudsonu. A tak oznámil dispečerům, že sedmdesátitunovou mašinu se 150 pasažéry posadí do řeky.
Při poklidné plavbě směrem k jižnímu cípu Manhattanu se stačí ohlédnout na sever, načež se otevře širokoúhlý pohled na scénu pro náročný a riskantní manévr, pro výrazný počin v dějinách letectví.
Kilometr široký, temně šedý kanál mezi Manhattanem a newjerseyským Hobokenem, v dáli se nad ním rýsuje most George Washingtona, nad nímž už Sullenbergerův airbus prosvištěl ve výšcepouhých 270 metrů.
Vyděšení cestující se v tu chvíli zařídili podle rozkazu „Připravte se na náraz“ a mnozí se patrně smiřovali s nejhorším. Za okénky nalevo se zlověstně blízko míhaly ulice Harlemu, napravo mola zakusující se do ledové vody. Původně plánovaný dvouhodinový přesun do Charlotte končil už po pěti minutách. Vážně přitom hrozilo, že v sedmistupňovém mrazu skončí nejen tento let.
Sullenberger ovšem nehodlal přihlížet katastrofě. V rychlosti 230 km/h uložil letoun do Hudsonu přibližně na úrovni Times Square s veškerou něžností otce dvou dcer.
Setkání s hladinou, při němž voda divoce stříkala do stran, připomínalo lidem uvnitř hodně tvrdé přistání bez poskočení s rapidním zpomalováním. Všichni přítomní se v šoku záhy vyhrnuli ven, jen pěti z nich lékaři později museli ošetřit vážnější zranění.
Zatímco v chladu stáli na křídlech pomaličku klesajícího stroje a na nafukovacích evakuačních skluzavkách, které se proměnily v rafty, předem varovaná pobřežní hlídka zajistila, aby k nim okamžitě vyrazila plovoucí záchrana. Během čtyřiadvaceti minut byli všichni ztroskotanci vyzvednuti do okolo shromážděných lodí.
Houpání na palubě není dvakrát příjemné, nicméně v pocitu bezpečí a při pomyšlení na události onoho lednového odpoledne se dá docela snadno snést.
Vidět most zdola
První zastávka na trase CitySightseeing je na jihozápadním okraji Manhattanu u Battery Park City, nedaleko Světového obchodního centra. Právě tady byl nějakou dobu připoutaný vrak airbusu, který ve vzdálenosti šesti kilometrů proti proudu při kontaktu s Hudsonem ztratil jeden z motorů.
Už je samozřejmě pryč. Život v New Yorku peláší zběsilou rychlostí. Na místě „Dvojčat“ zničených barbarským útokem teroristů v září 2001 už se skví nové budovy, hrdě trčí k nebi a naparují se před zástupy turistů. Z lodi vypadají zase trochu jinak než z chodníku. Stejně jako další jedinečná stavení v Brooklynu a New Jersey, k nimž se výletníci přiblíží. Socha Svobody. Nebo nádherné mosty, pod kterými všemožná plavidla (čluny, plachetnice i starodávné parníky) proplouvají.
Šanci je někdy spatřit nadobro ztratily bernešky kanadské sídlící v širším okolí. Aby se snížilo riziko podobných nehod, bylo v létě 2009 polapeno a usmrceno 1 235 kusů. Dalších 1 739 vajec bylo polito olejem, aby se z nich nevylíhla housata.
Zdá se vám to kruté? Vzhledem ke své tělesné hmotnosti a tendenci přesouvat se v hejnech se bernešky řadí mezi nejnebezpečnější druhy ptactva pro leteckou dopravu. Příběh hrdinného kapitána Sullenbergera měl šťastný konec. Mohl dopadnout mnohem tragičtěji.
A vůbec, Hudson není žádná ranvej. Patří na něj lodě, čluny, parníky, plachetnice a skútry. Žádné airbusy.
Měl pilot šanci zachovat se jinak?Pilot Chesley Sullenberger neměl na rozhodnutí mnoho času. Musel okamžitě převést letadlo do klouzavého letu, hledat vhodnou plochu pro přistání a ohlásit stav nouze," říká letecký publicista Martin Velek. Co se stane s motorem velkého dopravního letadla, když se do něj dostane pták? Proč se podle vás pilot rozhodl pro přistání na vodu? Mohlo to být proto, že se obával požáru? Celý rozhovor s leteckým publicistou o přistání na řece Hudson si můžete přečíst zde. |